Sfingy opět vítají návštěvníky před zámkem v Náměšti nad Oslavou
Přestřižením pásky na vstupním mostě náměšťského zámku byl dnes (3. září 2020) ukončen projekt restaurování pěti barokních plastik, které vítají příchozí při vstupu do areálu. Slavnostního aktu se zúčastnila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a starosta města Náměšť nad Oslavou Vladimír Měrka. Projekt „NKP zámek Náměšť nad Oslavou - restaurování plastik na vstupním mostě“ byl realizovaný za finanční podpory z Integrovaného regionálního operačního projektu (IROP) – MAS a vyšel na 380 tisíc Kč vč. DPH.
"Ačkoliv se výší vynaložených finančních prostředků jedná o projekt menšího rozsahu, sochy jsou nedílnou součástí architektury vstupního mostu i zámku a jsou jednou z prvních věcí, které návštěvník při vstupu do areálu vnímá. Je důležité, aby byl zámek v dobré kondici a na návštěvníka působil přívětivě. Proto se dílčími investicemi do postupné obnovy fasád a restaurování kamenných prvků snažíme výrazně zlepšit nejenom jeho technický stav, ale také zvýšit jeho návštěvnost i atraktivitu celého města“, řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Sochy z vápence znázorňující dvě sfingy, dva koně a orla opravili restaurátoři pod taktovkou akademického sochaře a restaurátora Jana Koreckého. Mnohaleté rozmary počasí se podepsaly na struktuře kamene. Na povrchu se začaly množit krusty s usazeninami a mechy a lišejníky. Podle Jana Koreckého se na Moravě a v jižních Čechách vápenec používal běžně, vozil se z Rakouska. Je měkký, dobře opracovatelný, což umožňuje zachycení i jemných detailů. Rychle ho ale degradují kyselé deště. Povrchový ochranný nátěr, který má dílo před vlivy počasí chránit, je podle Koreckého vhodné obnovovat po pěti letech.
Sochy stojí na tříobloukovém mostě přes někdejší hradní příkop zřejmě od roku 1745. Jejich autorem je sochař Josef Winterhalder starší. Sochařská výzdoba vstupního mostu má pro baroko zcela neobvyklé téma, vztahující se ke starému Egyptu. Inspirace tehdejšího zadavatele zakázky není doložena, zůstává tajemstvím. Podle odborníků visí otazník i nad chybějící šestou plastikou, v daném případě párového orla. Jak zmínil restaurátor Jan Korecký, oprava této výzdoby proběhla opakovaně už v minulosti, a ne vždy šťastně. „Jeden z restaurátorů tu zanechal i svůj podpis,“ upozornil na vytesané jméno na zadnici jednoho z koní. Restaurování, které začalo v březnu, stálo 380.000 korun. Náklady byly hrazené z evropských dotací, jejich nositelem se stala MAS Oslavka, o.p.s. „Jsme rádi, že se daří získávat finanční prostředky na obnovu státních památek z Evropských fondů za přispění místních akčních skupin,“ uvedl ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec.
Opravou soch ale práce na zámku v Náměšti rozhodně nekončí. Podstatně nákladnější bude obnova fasád jižního křídla, které jsou dobře viditelné z města v údolí i z barokního mostu přes řeku Oslavu. Práce budou probíhat v letech 2021 až 2022 a odhadem vyjdou na 30 milionů korun.
Za sedmiletou éru, kdy o náměšťský zámek pečuje územní památková správa v Českých Budějovicích, prodělala opravu zimní zahrada, původní terasa i zahradní altán. Nejnákladnější byla obnova a restaurování vstupního křídla, arkýře a vnitřního nádvoří z let 2017 a 2018, které stály přes 17 milionů korun. Za tuto akci byl Národní památkový ústav oceněn v anketě Zlatá jeřabina - Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2018 druhým místem v kategorii Péče o kulturní dědictví.
